Dělejte svoji práci celým srdcem a budete úspěšní - je tak malá konkurence.
Elbert Hubbard
Trenérské působení
1989 - 1990 Dukla Praha (mladší žáci)
V průběhu studia na FTVS UK v Praze jsem v rámci sportovní specializace (házená) absolvoval i povinné trenérské stáže. Hned první klub, do kterého jsem byl tenkrát vyslán pro získání a načerpání praktických zkušeností, byl klub s velmi úspěšnou minulostí a s profesionálním zázemím - Dukla Praha. V té době snad nejúspěšnější házenkářský klub v ČSSR. V průběhu mé stáže jsem navštěvoval tréninky všech kategorií a družstev, které se ten den konaly. Od dopoledních tréninků profi družstva mužů, přes odpolední tréninky žactva až po večerní tréninky dorostu. A samozřejmě jsem jen neseděl a nekoukal se. Snažil jsem se pochytit jak pro mě nová házenkářská cvičení, tak i jejich dávkování, čas, intenzitu a čas odpočinku. Všechny tréninky z té doby - od kategorie dětí až po dospělé mám dodnes zapsané a schované. Ale musím se přiznat, že mě kromě samotných tréninků a cvičení zajímala ještě jedna oblast, kterou jsem pečlivě sledoval - a to chování, jednání a vystupování trenérů směrem k hráčům. Co jim říkají, jakým hlasem a v jaké situaci k nim hovoří (na tréninku i při utkáních) - a taky jak trenéři pracují se zpětnou informací, která se jim od hráčů dostává. To, co jsem viděl, slyšel, prožil a jak mě ta trenérská stáž v klubu Dukla Praha obohatila, se dá vystihnout 4 slovy: "jedinečná, mimořádná a nezaplatitelná zkušenost".
Po několika dnech se mě zástupci vedení klubu zeptali, zda bych měl zájem pomáhat v jejich klubu s házenkářskou mládeží. Já souhlasil a tak mě přidělili k trenérovi mladších žáků, kterým byl v té době Jan Krouský. Trénovali jsme 2-3 x týdně v areálu na Julisce na venkovním hřišti a do toho hráli pražskou soutěž pro kategorii mladšího žactva. Zpočátku jsem měl na starost rozcvičení hráčů a kondiční části tréninků, ale posléze jsem dostával stále více prostoru i pro nácvik a zdokonalování házenkářských dovedností. Na všechny tréninky jsem se vždycky těšil a u těch malých házenkářů jsem se snažil vzbudit nejen zájem o házenou a radost ze hry, ale také určitý pocit vlastní zodpovědnosti k sobě samému a pochopitelně i k celému týmu.
stojící zleva: Tkadlec (asistent trenéra), Doman, Surý, Falge, Chlupáč, Hájek, Masař, Terdy, Hereš, Knobloch, Mareš, Krouský (trenér)
dřepící zleva: Průša, Štika, Petružálek, Miškovský, Bříza, Vlk, Tesařík, Pechan, Bechyně